Už jsme se zmínili, jak dlouhý itinerář by bylo třeba sestavit, abychom se dostali k originálům vzácných, mnohdy v jednom či dvou exemplářích zachovaných tisků. Některé z nich si ale můžeme prolistovat on-line. Začneme nelogicky rukopisem:

o Bible s Rašiho komentářem 1489, Mendel Gottesman Library, Yeshiva University, New York

Mezi pozdně středověkými rukopisy a nejstaršími tisky můžeme pozorovat podobnosti ve volbě písma i uspořádání strany, tj. kanonického textu s marginálním komentářem, pojednání ozdobných incipitů a záhlaví, nepřítomnosti titulní strany atd. Druhý nejstarší známý hebrejský rukopis, o kterém s jistotou víme, že byl napsán v Praze, opsal písař Matitja ben Jona z Loun v domě Jisraele bar Pinchase z Prahy. Byl dokončen roku 1489 a brzy na to iluminován v křesťanské dílně Valentina Noha z Jindřichova Hradce (identifikace: Pavel Brodský, Národní muzeum). Roku 1985 byl věnován knihovně Mendel Gottesman Library, Yeshiva University, v New Yorku a dnes je celý zpřístupněn v její digitální knihovně.

o Seder zmirot u-virkat ha-mazon 1514, Židovské muzeum v Praze

Jedna z edicí dochovaná v jediném (známém) exempláři. Dle všeho druhý (třetí?) pražský hebrejský tisk, sázený novými literami a vyzdobený několika ručně kolorovanými dřevořezy. Obsahuje šabatové písně, požehnání po jídle a texty různých obřadů a příležitostných požehnání. Podrobný popis viz zde.

o Sidur 1519, Národní knihovna Izraele, Jeruzalém

Reedice siduru (modliteb pro všední dny a šabat a další příležitosti) z roku 1515 je s prvním vydáním téměř totožná. Na borduru první tištěné strany umístil řezáč magen David (hebr. Davidův štít), šesticípou hvězdu nebo hexagram, který je od starověku symbolem židovství, v pražské tiskařském kontextu je ale protějškem znaku Starého Města pražského, se kterým v jiných případech – například na prvním listu Exodu soudobého vydání Penteteuchu 1514-1518 – přichází v páru. Jinak sazba kopíruje rukopisné modlitební knihy v úpravě strany, používání a podobě incipitů apod.

o Hagada 1526, Královská knihovna Kodaň

Ilustrovaná pražská hagada z roku 1526 bývá označována za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih. Nedávná identifikace Petra Voita ze Strahovské knihovny prokázala, že k její výzdobě bylo najato hned několik řezáčů, kteří jsou známi i z jiných, křesťanských zakázek. Vedle tří dekorativních bordur a rámů se starozákonními postavami převzatými z křesťanského umění se řezáči museli vyrovnat s ilustracemi židovských zvyklostí nebo figur, které jim byly neznámé a cizí. Pro sazbu bylo použito krásného pražského kvadrátního písma lokálního aškenázského typu. Výsledkem je kniha vyrovnané krásy v typografii i výzdobě. Jeden z dochovaných exemplářů se nachází v Královské knihovně v Kodani

o Hagada 1530-1540 (unikát ze sbírky L. Goldschmidta),  Královská knihovna Kodaň

Ve stejné knihovně v Kodani je také uložena podivná varianta pražské hagady, která stejně jako předchozí exemplář patřila do sbírky Lazara Goldschmidta (1871–1950), významného židovského učence, překladatele Talmudu do němčiny a sběratele. Ten nekompletní unikát datoval do roku 1520 a považoval jej za zkušební sazbu budoucí hagady. Náš nedávný průzkum ale ukazuje, že fragment je naopak pozdější, jak dokládá hned několik prvků: ořezané pozadí dřevořezových iniciál, pokročilejší užití jidiš typu pro komentář a filigrány, jimž podobné jsme našli u tisků z let 1530 až 1540, kam také fragment nově datujeme.

o 1592 David Gans: Cemach David, Národní knihovna Izraele

Gansova kronika je prvním historiografickým dílem aškenázského učence, který se navíc nezabývá pouze židovskými dějinami, ale překračuje hranice ghetta k dějinám obecným, o nichž čerpal informace i v německých kronikách. David Gans psal své dílo, jak sám uvádí, pro obyčejné lidi, nikoli pro učence, kromě dějin jej zajímala také astronomie a geometrie, své návštěvy v observatoři Tychona Brahe popsal v díle Nechmad ve-naim. Z jeho děl vyšel v Praze ještě úvod k astronomickému dílu Magen David - pouze na zkoušku, ani autor, ani tiskař si nebyli jisti, jak konzervativní aškenázská komunita dílo zabývající se světskými vědami přijme. V kronice Cemach David zmiňuje také proslulou návštěvu pražského Maharala u císaře Rudolfa.

o 1621 Sidur, tehilim, maamadot, Vědecká knihovna v Olomouci

Vzácný tisk z počátku třicetileté války se dochoval v knihovně jezuitské koleje v Olomouci, dnešní Vědecké knihovně. Z kapesní edice jednoho z pražských tiskařů byly známy dosud jen žalmy (tehilim), zbytek knihy byl identifikován poprvé během nedávného průzkumu. Kromě tohoto tisku vlastní knihovna např. také exemplář jednoho z prvních hebrejských tisků vydaných v Polsku, Isur ve-heter z roku 1534. Ten je v naší souvislosti zajímavý podobnostmi s pražskými hebrejskými tisky té doby. Zde je Heidův tisk, zatím omylem seřazený “po latinsku”.