Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě
Nakladatelství Academia – Židovské muzeum v Praze, 2012

Další ze tří součástí projektu Židovského muzea v Praze věnovaného pětisetletému výročí hebrejského knihtisku v Českých zemích obsahuje statě několik autorů, kteří se fenoménem nebo spřízněnými obory z různých úhlů soustavněji zabývají. Jsou mezi nimi historici, hebraisté a judaisté, knihovědci a kurátoři. Téma pojednávají z různých úhlů a výsledkem je první komplexní monografie věnovaná tomuto fenoménu z pohledu židovských studií, historie i české knihovědy.

Studie Pavla Sládka se hebrejského knihtisku chápe z širšího kulturně historického úhlu, uvádí nás do světa, v němž byl tento fenomén dosud novinkou a ukazuje, jak jej vnímali, hodnotili a využívali současníci. První studie Olgy Sixtové poskytuje přehled pražského hebrejského knihtisku v letech 1512 až 1672, ve druhé se autorka podrobně věnuje nejstaršímu období vývoje typografie a výzdoby pražských hebraik a předkládá podrobnou bibliografii prvních zhruba padesáti let (1512-1569). Shromáždění jedinečného souboru obrazového materiálu umožnilo vznik původní studie Petra Voita, která v novém světle ukazuje míru integrace prvních pražských židovských tiskařů s jejich křesťanskými kolegy a dobovými estetickými trendy. Statě Andrey Jelínkové a Lenky Veselé předkládají souhrnný pohled na užší témata, jimž se obě dvě autorky dlouhodobě věnují: hebrejský knihtisk v Prostějově a křesťanskou hebrejskou typografii v Čechách. Shlomo Z. Berger nahlíží pražské vydavatelské podnikání v jazyce jidiš mírně kritickým okem, k čemuž jej bezpochyby svádí porovnání s dalším významným centrem židovského knihtisku, Amsterdamem. Svému oblíbenému tématu, cenzuře (a udavačským aférám), se s citelným potěšením věnuje Alexandr Putík, který ve své studii zpracovává dosud nepublikované archivní materiály, především ale předkládá jejich zhodnocení, které v mnohém naruší zavedené představy. Iveta Cermanová pokračuje v soustředěném zkoumání počátků konce hebrejského knihtisku v Čechách a vydává se i novým směrem, když se zaměřuje na osobnost Mošeho Israele Landaua, předního pražského židovského intelektuála, jehož vydavatelská činnost v první polovině 19. století představuje poslední tvořivé období historie hebrejského knihtisku v Českých zemích.

Mezi více než dvěma sty ilustracemi se čtenář může prolistovat k mnohým snímkům dosud nepublikovaným. Po mnoha staletích jsou tu shromážděny knihy v jednom místě vzniklé ale dnes rozeseté po celém světě, často v jediném exempláři.  Grafické zpracování (DIVUS – Dita Lamačová a Blanka Brixová) je inspirováno podobou raných hebrejských knih i hebrejskými rukopisy. Editor: Olga Sixtová.

Knihu je možno zakoupit v knihkupectvích nakladatelství Academia a dalších knihkupectvích, on-line a ve výstavě v Galerii Roberta Guttmanna.