Filigrán Staroměstské papírny ve foliu Machzoru 1529

kde jste

Tato stránka zpřístupňuje informace o několikaletém výzkumu Židovského muzea v Praze, který byl inspirován pětisetletým výročím vydání první hebrejské knihy v Čechách a na Moravě (1512).

předmět

Předmětem našeho výzkumu jsou hebrejské knihy vytištěné na území Čech a Moravy a jejich tiskaři. Související témata, jako jsou knižní obchod, cenzuru nebo hebraika křesťanská ponecháváme (zatím?) stranou. Některými z nich se zabývá naše kolektivní monografie (viz okno KNIHA). Prozatím se soustředíme na nejstarší období: rozmezí let 1512, kdy byla vydána první kniha, a 1672, kdy bylo po několikaletém násilném uzavření židovských tiskáren znovu povoleno v Praze hebrejsky tisknou (kromě Prahy se v této době tisklo pouze na začátku 17. století v Prostějově). Výzkum by měl ale pokračovat i v budoucnu a postupně pokrýt celé období, kdy se v Českých zemích hebrejsky tisklo a také různé aspekty tématu. Už dnes víme o badatelích, kteří na naši práci časově navazují. Stránka by také měla skoužit jako forum badatelů a všech, koho téma zajímá.

Stránka z fragmentu dosud neznámé edice Slichot. Nalezeno v genize synagogy v Holešově

stav dochování

Na začátek je potřeba předsunout malou poznámku: ohledně staršího období (nejen) českého hebrejského knihtisku nevíme, co vše se nedochovalo. Edice z nejstaršího období máme dnes k dispozici často jen v jednom či dvou exemplářích rozesetých po celém západním světě a v Izraeli. Všechno ostatní vzalo za své vlivem času nebo v dramatických historických zvratech.  Určitý typ literatury se – opět často v unikátech – dochoval jen díky sběratelské vášni soudobých učenců, zejména křesťanských hebraistů Johanna Buxtorfa Staršího (1564–1629) a Johanna Christopha Wagenseila (1633–1705). Jejich knihovny jsou přístupné v univerzitních knihovnách v Basileji a v Erlangenu. Drobné knížky židovského lidového čtení tištěné v Praze ve druhé polovině 17. století najdeme dnes téměř výhradně v Bodleian Library v Oxfordu, v bývalé sbírce pražského vrchního rabína Davida Oppenheima (1664–1736), a je jisté, že mnohé z toho, co se do jeho sbírky nedostalo, nebo co vyšlo později, se zcela ztratilo. Můžeme tedy vycházet jen z toho, co je známo a publikováno, nebo co jsme sami nově zjistili.

stav zpracování

Moritz Steinschneider (1816-1907)

Až na vzácné výjimky unikal dosud hebrejský knihtisk v Praze pozornosti českých badatelů z dobře pochopitelných důvodů: zásadní překážku představuje nejen jazyk, ale i špatná dostupnost samotných knih. Od počátku židovských historických a literárních studií se jím ale zabývali přední židovští badatelé, jako první Leopold Zunz ve svých třech základních příspěvcích (z let 1844 a 1845) věnovaných pražskému knihtisku a tiskařské rodině Gersonidů. Zcela zásadní příručkou je pro pražský hebrejský knihtisk katalog oxfordské Bodleian Library (1852–1860) Moritze Steinschneidera, kde je podchycena výše zmíněná bohatá Oppenheimova sbírka. Na oba badatele navázal Aaron Freimann studiemi o pražských a moravských tiskárnách v pozdějším období (1917 a 1929–1930). Z českých židovských vědců se tématem pro období 16. století jako první zabýval Salomon Hugo Lieben (1927 a 1929). Dosud nejpodrobnější zpracování podal Chajim D. Friedberg ve svých hebrejských Dějinách hebrejské typografie (1935). Z českých meziválečných badatelů se hebrejskými tiskaři a tiskárnami podrobněji zabýval Josef Volf (pro období konce 17. –19. století). Produkce pražských tiskáren je v podobě minimálního záznamu částečně podchycena v Bibliografickém přehledu židovské Prahy Otto Munelese (1952). V 70. až 90. letech 20. století publikovali pracovníci Židovského muzea v Praze (Bedřich Nosek, Milena Flodrová, Andrea Braunová a Daniel Polakovič) v časopise Judaica Bohemiae několik studií založených na soupisu a průzkumu fondu muzejní knihovny a poskytujících vedle katalogu těchto tisků a soupisu tiskařů a tiskárenských dělníků, kteří se na nich podíleli, i stručný popis jejich grafické výzdoby. V poslední době téma zpracovávali Marvin J. Heller (2004) a v češtině také Petr Voit (2006). Hlavní bibliografické příručky představují dnes, kromě stále platného Steischneiderova katalogu, hebrejské bibliografie Thesaurus of the Hebrew Book Ješajahu Vinograda a elektronická Bibliography of the Hebrew Book (podrobnější popisy). Velkým přínosem poslední doby jsou elektronické katalogy a digitální knihovny velkých světových i menších regionálních knihoven, díky nimž lze studovat i edice obtížně dostupné nebo dokonce neznámé (viz ČÍTÁRNA), a také blogy a specializované portály (the Seforim blog).

Koppelmann Lieben (1812-1892), matrikář pražské židovské obce, tajemník pohřebního bratrstva a sběratel hebraik. Jeho sbírka je dnes součástí knihovny Židovského muzea. Zdroj: Otto Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952.

sbírky

Na území ČR dnes najdeme jen menší část celkové produkce pražských tiskáren z daného období, naprostou většinu z nich ve sbírce knihovny Židovského muzea v Praze. Jednotliviny najdeme také například v Národní knihovně ČR v Praze, Vědecké knihovně v Olomouci nebo třeba i v muzeu v Kyjově. Nejvýznamnější a největší sbírky bohemikálních hebraik vlastní již zmíněná Bodleian Library v Oxfordu, Jewish Theological Seminary v New Yorku a National Library of Israel v Jeruzalémě. Další menší soubory najdeme v knihovně Herzog-August Bibliothek ve Wolfenbüttelu, v Österreichische Nationalbibliothek, British Library v Londýně, v již zmíněných knihovnách univerzit v Erlangenu a Basileji. V USA jsou to dále v New York Public Library, Chabad Library a Yeshiva University v New Yorku nebo Library of Congress ve Washingtonu. Jednotliviny, někdy nesmírně vzácné, najdeme i v soukromých sbírkách. Mnohé z těchto knih jsou unikáty, které jsou v originálu k vidění jen v jediné knihovně.

sponzoři

Výzkum ve výše jmenovaných institucích se nám podařilo financovat díky štědrým sponzorujícím organizacím, jimž patří náš velký dík. Těmi hlavními byly nejmenovaná soukromá nadace a dále Fulbright Commission a vláda Spolkové země Dolní Sasko prostřednictvím Herzog-August Bibliothek a také domovské Židovské muzeum v Praze.

Rámeček pro incipit z hebrejského Pentateuchu vydaného Geršomem ben Šlomem Kohenem, 1530

výsledky

Hlavním výsledkem výzkumu je vedle publikace Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě a výstavy také budovaná bibliografie hebrejského knihtisku v našich zemích, která bude v nejbližších měsících zpřístupněna na těchto stránkách.

Mezioborová spolupráce s doc. Petrem Voitem ze Strahovské knihovny přinesla nesmírně zajímavá zjištění, která jsou cenná pro bohemikální i hebrejskou knihovědu i kulturní historii.

Během průzkumu se nám také podařilo identifikovat několik dosud nepodchycených tisků, někdy na místech zcela nečekaných. Jedním z nich je například fragment nalezený v genize holešovské synagogy, další se nachází v soukromé sbírce v Californii (tento jsme, pravda, “nenašli”, pouze jako první popsali), další ve Vědecké knihovně v Olomouci.

poděkování    

Toto vše se ale mohlo stát jen díky otevřenosti a ochotě těchto institucí a kurátorů jejich sbírek (v abecedním pořádku): Bodleian Library – Dr. Piet Van Boxel, Dr. César Merchan-Hamann; British Library – Ilana Tahan; Herzog-August Biblothek Wolfenbüttel – Dr. Jill Bepler; Knihovna Židovského muzea v Praze – všichni kolegové a zejména Sylvia Singerová a Michal Bušek, s nimiž jsme na projektu začali pracovat; Library Of Agudas Chassidei Chabad – Ohel Yosef Yitzchak Lubavitch, Brooklyn, N.Y.; Library of Congress, Hebraic Section, Washington – Dr. Peggy K. Pearlstein a Sharon S. Horowitz; Library of the Jewish Theological Seminary of America, New York -  Dr. David Kraemer, Rabbi Jerry Schwarzbard  a všichni pracovníci „special collections“; National Library of Israel, Jerusalem – Ofra Lieberman a všichni pracovníci Ulam kria le-jahadut a knihovny Gershoma Scholema; New York Public Library, Dorot Jewish Division, New York, N.Y. – Roberta Saltzman, Eleanor Yadin a ostatní pracovnice studovny; Österreichische Nationalbibliotek – pracovníci sbírky rukopisů a starých tisků; Universitätsbibliothek Basel; Universitätsbibliothek Erlangen-Nürnberg; Vědecká knihovna v Olomouci – Mgr. Rostislav Krušinský; Yeshiva University, Mendel Gottesman Library – Shulamith Z. Berger.

srdecko

Filigrán v Pentateuchu 1530

A zvláštní dík nakonec patří odborníkům a přátelům, bez nichž by projekt nedospěl do své závěrečné podoby. Jsou to především prof. Malachi Beit-Arié, prof. Menachem Schmelzer a Isaac Yudlov a dále prof. Jean Baumgarten, dr. Kamil Boldan, dr. Iveta Cermanová, Konstanze K. Kunst, dr. Lucia Raspe, R. Jerry Schwarzbard, dr. Pavel Sládek, Jurek Stankiewicz, dr. Lenka Veselá, doc. Petr Voit, Heike Troeger. Vřelé díky patří Evě-Marii Jansson, Jiřímu Vnoučkovi a Kongelige Bibliotek v Kodani za milou ochotu a setrvalou přízeň. A zcela zvláštní poděkování patří Rachel Greenblatt a Benjaminu Richlerovi, dr. Stevenovi Weissovi a Bradu Sabinovi Hillovi.

Od počátku na projektu pracovali: Andrea Jelínková (původně Židovské muzeum v Praze, dnes Akademie věd ČR), Ondřej Čihák (původně Židovské muzeum v Praze, dnes Hudební informační středisko), Silvia Singerová (na mateřské dovolené), Olga Sixtová. Nepominutelný přínos pro projekt mají také Markéta Kotyzová, Dana Mrákotová a Michal Bušek z Knihovny Židovského muzea v Praze.