Náhrobek Jicchaka Prostitze na Starém židovském hřbitově v Krakově © Andrea Jelínková

Hebrejský knihtisk na Moravě na počátku 17. století

Na Moravě se hebrejsky tisklo ve třech městech – v Prostějově, Brně a Mikulově. Na rozdíl od Čech, kde hebrejská tiskárna fungovala pouze v Praze, ale zato téměř nepřetržitě od 1512 až do třicátých let 20. století, se na Moravě tisklo nesoustavně (Prostějov 1602-1605, Brno1754-1803, Mikulov 1765-1767, 1785).  Až do poloviny 18. století, kdy František Josef Neumann založil hebrejskou tiskárnu v Brně – její pobočka fungovala několik let v Mikulově –, byla početná moravská židovská komunita závislá na dovozu hebrejských knih z bližších i vzdálenějších míst.

Signet Jicchaka Prostitze v Masechet Avot.Krakov, Jicchak Prostitz 1589. ŽMP, sg. 67.602, fol. 2b

Hebrejský knihtisk na Moravu uvedl tiskař Jicchak ben Aharon Prostitz (kol 1530/40–1612). Tento prostějovský rodák se na Moravu vrátil kolem roku 1600 po letech strávených v Krakově, kde v roce 1569 založil významnou tiskárnu, která fungovala do roku 1628. Do Prostějova odešel nejspíš proto, aby zjednodušil dovoz své produkce na Moravu a našel místo pro další tiskárnu. Moravský knižní trh, dosud závislý na dovozu knih ze zahraničí, nabízel slibnou možnost odbytu. Navíc na Moravě nedošlo k soustředění moci a vlivu do jednoho místa tak jako v centralizovaných Čechách a díky rozhodující pravomoci místní vrchnosti byla v předbělohorském období Morava konfesijně svobodnější než Čechy, a to i pokud jde o židovskou menšinu.

Z Prostitzovy tiskárny v Prostějově mezi lety 1602 až 1605 známe celkem čtyři tisky, až na jednu výjimku nevelkého rozsahu i formátu: Kol simcha, 1602,  Chidušej gemara pejruš tosafot , 1602 (1605), [Ejn Ja'akov] Ejn Jisra’el. Bejt Jisra’el, 1603, Seder Tehilim, 1605.

Simcha ben Geršon Rapaport: Kol simcha. Prostějov, Jicchak ben Aharon Prostitz 1602. ŽMP, sg. 18.829, titulní list

Přibližně po roce 1606 činnost tiskárny skončila, k uzavření tiskárny pravděpodobně přispěl zákaz dovozu knih z Moravy a Basileje do Polska vydaný roku 1606 Vaad arba aracot, zastřešujícím orgánem polských židovských obcí.

Po prostějovské tiskařské epizodě se Jicchak Prostitz vrátil zpět do Krakova, kde jeho přítomnost do roku 1611 dokládají i krakovské celní knihy. Jicchak zemřel „stár a sytý dnů“ na konci roku 1612 – datum úmrtí tiskaře 14. kislevu 5373 je zmíněno pod impresem tisku Ejn Jaakov z roku 1613–1614: Jicchak drukr z“l ašer ala ba-meromim zaken ve-savea jamim ba-chodeš kislev jom 14 […] ve-nilkach le-har Gaaš lp“k. Jisté nejasnosti se objevují, pokud jde o místo skonu a pohřbu, ale podle náhrobního nápisu na hrobu ve tvaru tumby na starém židovském hřbitově u krakovské Removy synagogy zřejmě Jicchak Prostitz skutečně zemřel v Krakově a je tu také pohřben. Ať se už jeho život uzavřel kdekoli a za jakýchkoli okolností, rozhodně se mu podařilo to, oč často žádal na titulních listech svých tisků, totiž tisknout nesčetně knih a šířit Tóru mezi lidem Izraele.

Jehuda Leva ben Becalel: Gvurot ha-šem. Krakov, Jicchak ben Aharon Prostitz 1582. ŽMP, sg. 4.527, titulní list

Poznámka: Pro účely této studie jsme se vydali do Krakova a s laskavou pomocí pana Leszka Hondó náhrobek č. 285, ve druhém oddělení hřbitova (II. kwartera), skutečně našli. Náhrobek ve tvaru tumby se dnes nachází ve zjevně nepůvodním stavu. Dva krajní náhrobní kameny nejspíš s originální tumbou nesouvisejí a mohly být připojeny dodatečně, např. při rekonstrukci hřbitova v roce 1959. Náhrobek se neobjevuje ve starších soupisech náhrobních nápisů hřbitova (Leopold Zunz: Ir ha-cedek, Lwow 1874; Ch. D. Friedberg: Luchot zikaron, Frankfurt a. M. 1904) a samostatně není uveden ani v soupisech novějších (HONDÓ 1999). Nápis na severní horní desce ve tvaru lichoběžníku o rozměrech 142 × 98 × 60 cm jsme mohli přečíst pouze částečně, jižní deska byla téměř nečitelná. I tak z přečteného vyplývá, že jde skutečně o náhrobní nápis tiskaře Jicchaka Prostitze.

Akedat Jicchak (obětování Izáka), signet Jicchaka Prostitze v titulní borduře. Otisk v Josef Karo: Šulchan aruch mi-tur Jore dea, 1594. ŽMP, sg. 60.159, detail titulního listu

Chajim D. Friedberg nicméně jako místo úmrtí tiskaře uvádí Prostějov částečně podle knihy vzpomínkových modliteb pohřebního bratrstva v Krakově. Pramen je bohužel od roku 1945 nezvěstný, pokud ale Friedberg cituje přesně, výslovně tu stálo, že „přišla zpráva“ o Jicchakově úmrtí a jako datum pohřbu byla uvedena neděle 15. kislevu 5373. Hebrejský záznam končí dovětkem ve-šam chelkat mechokek safun (Dt 33,21), což ve volném překladu zní „a tam je ukryt tiskařův podíl“. Logicky by „tam“ mělo sotva odkazovat ke Krakovu, kde byl záznam psán, a naopak spíše k vzdálenému Prostějovu. Na vině nejednoznačnosti výkladu ale může být i snaha ocitovat biblický verš přesně, byť nelogicky.

Náhrobek Jicchaka Prostitze na Starém židovském hřbitově v Krakově
© Andrea Jelínková

Přepis zlomku epitafu:

פה נטמן] יצחק בן הרר אהרון]

מפרוסטיץ נתבקש (?) למעלה איש

מחוקק לזה חושק ׃ מת…

נקרא יצחק ׃ היה איש זקן

רבים ספרים מאורים כשפרים

בלי טעות ומחק ׃ כצב …

… ותפארתו לא מש חסדו

הלך……קיים …׃

© Andrea Jelínková, Knihovna Akademie věd ČR, Praha